Jaro
Tak i k nám na hory už přišlo jaro a je v plné kráse......
Proto se všem,kteří chodíte na můj blog omlouvám,že jsem už dlouho nic nenapsala.
Důvodem je prác jaro a já mám tak fůru práce na zahrádce. i tyto krokusy na ní vyrostly...a spousta krásných vyroste a vykvete.
A tím že je velnku svítí sluníčko,nechce se člověku sedět u počítače,raději jsem venku a dobíjím si energii.....
Zkuste to taky hodit starosti za hlavu a jen tak si užívat jaro....moc doporučuji....
Krásné jaro a blížící se měsíc lásky.přeju všem hodně sluníčka.
Káče
Co všechno bych chtěl
Hladit tvoji tvář,v tvých očích vidět hvězdnou zář
držet tě pevně v náručí,budeš mít pocit bezpečí.
Snesl bych ti modré z nebe, v srdci nosil jenom tebe
chtěl bych po tvém boku usínat,první tě ráno přivítat.
Vidět tvůj krásný úsměv ,tvou lásku a úspěch
zlehka něžně tě líbat,do očí se ti dlouze dívat.
U tebe stát vždy dobře poradit,být ti oporou nikdy tě nezradit
dělit se s tebou o všechny slasti,pomoct ti překonat životní pasti.
Držet něžně tvoje ruce,přitom pečovat o tvoje srdce
od pondělka do pátku,ze života udělat ti pohádku.
Vše bych ti chtěl dát co dovolíš,víc než slova snad uvěříš?
KDO?
Kdo zabodl do srdce stře
py štěstí,kdo pomůže od bolesti
kdo má hojivou mast na duše bolení,kdo dá k žalu svolení?
Kdo umí vymazat vzpomínky,v hlavě stále tekoucí pramínky
kdo má od hodin klíč,kde čas odnese všechno špatné pryč?
Kdo zpravuje náš osud,odpovídá za to co dělali jsme dosud
kdo řídí naši cestu štěstí,oči krvavé ruce zaťaté v pěsti?
Kdo dal nám právo na lásku,vzápětí sebral tu boží poukázku
kdo řekne nám kdy se smát,když sami ve tmě musíme stát?
Kdo rozmrazí srdce a v těle chlad,pomůže znovu milovat
Kdo nám dá druhou šanci,zahraje k životnímu tanci?
Má někdo takovou moc,a smíme ho prosit o pomoc?
Poslední soud
Všechny tyto básničky jsou psány mým netovým kamarádem Gornem.
Píše úžasným stylem a v jeho básních je pravda a život.Stačí jen číst a přemýšlet......
Moc děkuji,že je tady můžu vkládat......
Občas byla v srdci mém tma jak v ranci,já promarnil tak spoustu šancí.
Nesuďte mě prosím,za věci co v duši nosím.
Narodila se nevinná a měla svoje touhy,osud svým přístupem nadělal šmouhy.
Nesuďte mě prosím,za tělo když v něm srdce a duši nosím.
Pomalu chátrá zub času je znát,ztrácí svou krásu když večer jde spát
Soudí nás ti co nosí v sobě bolest možná jsme vinni,každý je zodpovědný za své činy.
Zodpovídat se budu jen nejvyššímu soudu,za to že v životě měl sem jen touhu.
Příjmu svůj trest a budu se kát,před popravou o jednu věc chtěl bych však požádat.
Pokud mě pošlou znovu na zpět,ať nechají mi životní zkušenost až půjdu na svět.
Až poznám lásku ať chráním jí životem,až přijde štěstí ať nestojí za plotem.
Chránit si zdraví varovat se chyb rozeznat lež,to je to jediné co v životě chceš.
Milování
zapálím krb plameny vzplanou,vezmu tě za ruku ať nestojíš stranou.
V tom snu budeš jen ty a já,pohlédnu do tvých očí kde oheň plápolá
tvé vlasy voní jako růže,začnu tě hladit a dotýkat se tvé jemné kůže.
Ústa se blíží slova z nich nejdou ven,chceme je umlčet vášnivým polibkem
srdíčko bouchá a krev se vaří,jen tě položím rozprostřu vlasy tvé po polštáři.
Celá se chvěješ avšak není ti zima,je to jen vzrušením nebo čí je to vina
jemně tvé tělo hladím přivíráš oči,oba teď cítíme že svět se s námi točí.
Pustíš mě do míst kam jen milenci smějí,naše těla žhavá vášní se chvějí
polibků přibývá jsi bouřlivá tak žhavá,cítím jak z našich těl jedno se stává.
Tisknu se k tobě pohlédnu do očí,oba si přejme ať nikdy to neskončí
celičkou noc a každý den,zůstat tak věčně když chvěje se zem.
