Co všechno bych chtěl
Hladit tvoji tvář,v tvých očích vidět hvězdnou zář
držet tě pevně v náručí,budeš mít pocit bezpečí.
Snesl bych ti modré z nebe, v srdci nosil jenom tebe
chtěl bych po tvém boku usínat,první tě ráno přivítat.
Vidět tvůj krásný úsměv ,tvou lásku a úspěch
zlehka něžně tě líbat,do očí se ti dlouze dívat.
U tebe stát vždy dobře poradit,být ti oporou nikdy tě nezradit
dělit se s tebou o všechny slasti,pomoct ti překonat životní pasti.
Držet něžně tvoje ruce,přitom pečovat o tvoje srdce
od pondělka do pátku,ze života udělat ti pohádku.
Vše bych ti chtěl dát co dovolíš,víc než slova snad uvěříš?
KDO?
Kdo zabodl do srdce stře
py štěstí,kdo pomůže od bolesti
kdo má hojivou mast na duše bolení,kdo dá k žalu svolení?
Kdo umí vymazat vzpomínky,v hlavě stále tekoucí pramínky
kdo má od hodin klíč,kde čas odnese všechno špatné pryč?
Kdo zpravuje náš osud,odpovídá za to co dělali jsme dosud
kdo řídí naši cestu štěstí,oči krvavé ruce zaťaté v pěsti?
Kdo dal nám právo na lásku,vzápětí sebral tu boží poukázku
kdo řekne nám kdy se smát,když sami ve tmě musíme stát?
Kdo rozmrazí srdce a v těle chlad,pomůže znovu milovat
Kdo nám dá druhou šanci,zahraje k životnímu tanci?
Má někdo takovou moc,a smíme ho prosit o pomoc?
Poslední soud
Všechny tyto básničky jsou psány mým netovým kamarádem Gornem.
Píše úžasným stylem a v jeho básních je pravda a život.Stačí jen číst a přemýšlet......
Moc děkuji,že je tady můžu vkládat......
Občas byla v srdci mém tma jak v ranci,já promarnil tak spoustu šancí.
Nesuďte mě prosím,za věci co v duši nosím.
Narodila se nevinná a měla svoje touhy,osud svým přístupem nadělal šmouhy.
Nesuďte mě prosím,za tělo když v něm srdce a duši nosím.
Pomalu chátrá zub času je znát,ztrácí svou krásu když večer jde spát
Soudí nás ti co nosí v sobě bolest možná jsme vinni,každý je zodpovědný za své činy.
Zodpovídat se budu jen nejvyššímu soudu,za to že v životě měl sem jen touhu.
Příjmu svůj trest a budu se kát,před popravou o jednu věc chtěl bych však požádat.
Pokud mě pošlou znovu na zpět,ať nechají mi životní zkušenost až půjdu na svět.
Až poznám lásku ať chráním jí životem,až přijde štěstí ať nestojí za plotem.
Chránit si zdraví varovat se chyb rozeznat lež,to je to jediné co v životě chceš.
Nesuďme lásku
Někdy se dva cizí lidé potkají,jen tak se pozdraví ani se neznají
tak osud ukáže jim vůli svou,oni pak životem ruku v ruce jdou.
Do srdce dostaví se krásný cit,oba chtějí jeden pro druhého žít
a láska nasadí ti růžové brýle,prožíváme ty nejkrásnější chvíle.
Však záleží jen na těch dvou,zda půjdou cestou společnou
zda zdolají životní strasti,přeskočí všechny nastražené pasti.
Mohou spolu prožívat svůj sen,nebo udělat si z života černý den
mohou se milovat a spolu žít,nebo nenávidět a v bolesti se mstít.
Nezradí láska zradí nás ten,z kým si chtěl snít svůj životní sen
já říkám vám že je to tak,odejde jen ten co přestal milovat.
Láska za to nemůže je to jen cit,na lidech záleží zda chtějí spolu být. 
Poslední sbohem
každým sbohem srdce se láme,sice krev neteče jen bolest máme.
Každým sbohem se dvě srdce loučí,společný osud tím potom končí
každým sbohem upadáš do žaláře,v noci potají pláčeš do polštáře.
Vše i své kladné stránky má,tím sbohem něco končí něco začíná
jedině čas ten nás z toho dostane,smutné otupí vzpomínka zůstane.
Bolest pak ustane a mi si říkáme,že je tu nový den zas volně dýcháme
opět na oblohu jasné slunce vyjde, někdo nový nám do života přijde.
Člověk pak odpustí sobě i světu,položí si jednu prostinkou větu
zda sbohem stálo za tolik bolesti,když otevřelo nám novou cestu ke štěstí.
Z chyb se pak učíme lepšími být,na životní cestu z čistým srdcem jít
tak zase vstaneme a začneme znovu,jen si pak přejeme vyhnout se slovu.
Sbohem!!!
Děkuji za každé sbohem co mě posunulo dál.